Historie harmonia
Harmonium (malé pumpovací varhany) vzniklo v Evropě v 18. století na principu čínského šengu. Do Indie se první předchůdci harmonií dostali v polovině 19. století (například prostřednictvím misionářů či obchodníků). Indičtí řemeslníci potom původní velké evropské harmonium upravili: zmenšili jej tak, aby mohlo ležet na zemi, přidali boční měch ovládaný levou rukou a zapojili charakteristické dronové rejstříky (používané k dlouhému doprovodu). Takto vzniklé kompaktní „indické harmonium“ bylo lehké, přenosné a rychle se stalo populárním v indické hudbě 19. a 20. století. Dodnes je harmonium důležitým doprovodným nástrojem duchovní hudby: používají jej hinduisté, sikhové, muslimové i buddhisté při chrámových a veřejných obřadech. Doprovází zpěváky v žánrech jako qawwali, ghazal, kírtaň a bhadžan. V posledních desetiletích se indické harmonium prosadilo i na Západě (například ve společenstvích duchovní jednoty či jógových komunitách) díky popularizátorům jako Krishna Das či Jai Uttal.
Popis nástroje
Typické indické harmonium (dillíský styl) s klávesnicí a rejstříky. Harmonium je dřevěná skříňka s měchem a se 2 – 3řadami jazýčků. Je to dechový nástroj, podobně jako Akordeon. Hlavní součásti zahrnují dřevěnou ozvučnou skříň (rezonanční skříň) s několika sadami kovových jazýčků upevněných na dřevěném nosníku, měchy (pumpu) pro vhánění vzduchu a klaviaturu (běžně kolem 3–3,5 oktáv, asi 42 kláves). Na čelní straně jsou též rejstříky (stopy) – páčkové ventily, které zapínají různé sady jazýčků (některé rozeznívají základní tóny, jiné drony doprovodné tóny). Zvuk vzniká tak, že hráč pumpuje měchem, čímž posílá vzduch do vnitřního rezervoáru a skrze něj rozechvívá vybrané jazýčky. Díky této konstrukci harmonium vydává souvislý, plný zvuk podobný akordeonu nebo malým varhanám. Celý nástroj je navržen tak, aby spočíval na zemi (hudebník obvykle sedí na podlaze), přičemž levá ruka může volně pumpovat měchem, zatímco pravá hraje na klaviaturu. Některé modely jsou vybaveny tzv. oktávovým spojovačem — mechanismem, který propojuje jeden jazýček s jinou notou (obvykle se stejnou notou o oktávu výš nebo níž), čímž se zvuk obohatí.
Praktické rady pro hraní
Sezení a poloha: Harmonium se běžně pokládá na podložku nebo nízký stojan. Hráč sedí na zemi (například v tureckém sedu) za nástrojem. V základní (nejčastější) pozici harmonium leží celé na zemi, pravou rukou se hrají klávesy a levou se pumpuje měch. Pro hudebníky hrající levou rukou se role obracejí – pumpuje pravá a hraje se levou. Alternativně (běžné při kírtanových sezeních či lidovém hraní) lze jeden konec harmonia opřít o koleno a druhý držet na zemi, což zvýší rezonanci spodních tónů a zlepší projekci zvuku do sálu.
Ovládání měchů: Měch ovládáme rovnoměrným pumpováním jednou rukou (většinou levou). Snažte se tlačit a tahat plynule, aby proud vzduchu byl stabilní – nepřehánějte to s rychlými násilnými pumpnutími, jinak se zvuk může rozkmitat nebo zadrhávat. Pro dynamiku držte lehce stlačenou páku či levou ruku v klidu, ale pro udržení trvalé zvukové podpory pumpujte rovnoměrně. Při hře akordů měch pumpuje naprázdno – jde jen o větší objem vzduchu pro více tónů.
Tvorba tónů a akordů: Pravá ruka stiskne klávesu podobně jako na klavíru; každý jazýček vydává pouze jeden pevný tón (nelze na něm dělat vibráto jako na sitáru). Na rozdíl od západní klaviatury lze na harmoniu hrát i více not najednou (akordy), protože levá ruka se věnuje pouze pumpování. Začněte s jednoduchými třemi tóny v oktávě (např. C–E–G pro C dur) a procvičte si hladké přechody mezi akordy. Také vyzkoušejte doprovodné rejstříky – například zapnutí dronu (dronový rejstřík) poskytuje stálý basový tón, kterým se podporuje zpěv.
Základní cvičení: Pro zahřátí a orientaci v nástroji lze hrát stupnice Sa–Re–Ga–Ma–Pa–Dha–Ni–Sa v různých rychlostech a rytmech. Praxe dlouhých výdrží tónů (držení tónu) pomáhá práci s frázováním a dýcháním (pumpováním) měchu. Začněte jednoduchým doprovodem: zahrajte základní melodii zpěvu a přidávejte postupně jednoduché akordy (například při opakování veršů či refrénu). Naučte se také plynule přepínat rejstříky – např. na silnější a slabší „barvu“ zvuku. Cvičte pravidelně jen malé úseky skladeb (fráze), aby ruka i levý měch získaly koordinaci.
Údržba harmonia
Čištění jazýčků: Pokud se některé tóny rozladí nebo zaseknou, je třeba jazýčky pročistit. Doporučuje se opatrně vyčistit kanálky jazýčků například jemným roztokem octa (nebo soli s vodou) a zubním kartáčkem, aby se odstranily nečistoty. Poté lehce naolejujte pohyblivé části (kuličky či čepy), ale používejte minimální množství oleje. S výjimkou tohoto jemného čištění se obecně vyhýbejte agresivním čisticím prostředkům či rozpouštědlům. Klávesnici a povrch nástroje stačí otřít měkkým suchým hadrem, abyste odstranili prach.
Kontrola ladění: Harmonium je obvykle naladěno v konkrétním ladění. Pro kontrolu ladění podržte na klaviatuře libovolný akord a pomalu pumpujte měch; všechny tóny akordu by se měly rozezvučet současně. Pokud některý tón „zpožďuje“ nebo je slabý, může být potřeba upravit vůli jazýčku na kovové destičce (vyžaduje zkušené seřízení). Ladění by se zdlouhavě měnit nemělo – při skladování chraňte harmonium před prudkými změnami teploty nebo vlhkosti, aby dřevo a kovové části zůstaly stabilní.
Skladování: Po skončení hry harmonium zakryjte (například plátěným obalem nebo pouzdrem) proti prachu. Uchovávejte jej na suchém místě mimo přímé slunce a bez silné vlhkosti. Dbejte, aby na měchy nepůsobil deformující tlak. V klimaticky vlhkých oblastech lze do prostoru vložit odvlhčovač vzduchu nebo použít síťové vakuové balení s přísadami proti vlhkosti.
Doporučené modely harmonia pro začátečníky
1. Harmonium Sarangg Mini Pro
-
- Popis: Lehké a přenosné harmonium s kvalitním zvukem.
-
- Vlastnosti: 3 oktávy, kompaktní design, vhodné pro cestování.
-
- Vhodné pro: Hudebníky na cestách a ty, kteří potřebují přenosný nástroj bez kompromisů v kvalitě.
-
- Odkaz: Harmonium Sarangg Mini Pro
2. Indické Harmonium Sundaris Kalkata Portable 3.5 Okt
-
- Popis: Profesionální přenosné harmonium Sundaris – Kalkata, 3,5 oktávy.
-
- Vlastnosti: Kufříkové provedení (Portable), 9 mechanických táhel (4 pro oktávy a vibráta, 5 pro doprovodné hlasy), odklopitelná horní deska pro přístup k vnitřním částem, boční měch umožňující hru pravou i levou rukou.
-
- Zvuk: Jemný, bohatý tón díky výrobě v indické Kalkatě známé precizní mechanikou.
-
- Praktické prvky: Skládací kufřík umožňující snadné vysunutí a zasunutí nástroje, pevný látkový obal pro ochranu při převozu.
-
- Rozměry: 62 × 37 × 18,5 cm
-
- Hmotnost: 13 kg
-
- Vhodné pro: Hráče hledající kombinaci mobility a kvalitního zvuku.
3. Harmonium Sundaris Om Kalkata Scale Changer Pro
-
- Popis: Profesionální harmonium s možností změny tóniny.
-
- Vlastnosti: 3,5 oktávy, scale changer, bohatý zvuk, kvalitní zpracování.
-
- Vhodné pro: Pokročilé hráče a profesionály hledající flexibilní nástroj pro různé hudební styly.
Zdroje: Vývoj indického harmonia a jeho základní vlastnosti jsou popsány ve zdrojích o indické hudbě. Popis mechanismu a částí nástroje vychází z odborné literatury. Tipy pro hru jsou doplněny praktickými poznatky z praxe. Čištění a péče o jazýčky vychází z doporučení hudebníků.
Typy indických harmonií
V Indii se vyrábějí dva hlavní styly standardních indických harmonií (tj. harmonií s rovnoměrným temperováním): dillíský styl a kalkatský styl. Každý styl tradičně používá různé druhy dřeva, konstrukční metody a design, což vede k rozdílnému zvuku a pocitu při hře.
Dillíský styl
Harmonia dillíského stylu jsou typicky levnější než harmonia kalkatského stylu, která bývají spíše prémiová. Dillíský styl se obvykle vyrábí z měkkých dřevin a zpravidla obsahuje pouze dvě sady jazýčků (rejstříků). Tyto nástroje jsou cenově dostupnější, avšak s omezenějším zvukovým rozsahem.
Kalkatský styl
Harmonia kalkatského stylu často obsahují tři nebo čtyři sady jazýčků (rejstříků). Běžně se vyrábějí z tvrdého dřeva, například z teaku. Tyto rozdíly činí kalkatská harmonia dražšími, ale jejich zvuk je výrazně plnější a rozsah větší. Kalkatská harmonia jsou také často navržena s mechanismem pro změnu stupnice (tzv. scale changer), který umožňuje posunout klávesnici pro změnu tóniny bez nutnosti měnit pozice akordů. To dále zvyšuje jejich cenu.
Pákistánský styl
Harmonia láhaurského stylu (někdy nazývaná qawwali styl nebo pákistánský styl) jsou také jedinečná svou konstrukcí. Láhaurská harmonia typicky postrádají četné rejstříkové a dronové knoflíky, které se nacházejí v harmoniích vyráběných v Indii. Vyšší modely také běžně obsahují vzácné německé jazýčky Jubilate. Mohou být také vybaveny trvale zapojeným spojkovačem oktáv v pravé horní části.
Cestovní a speciální modely
Některá harmonia (někdy označovaná jako „přenosná“ nebo „cestovní“) jsou také vybavena zabudovaným dřevěným kufříkem. Vrchní část kufříku je odnímatelná a klávesnice se pak zvedne pro hraní.
Kromě hlavních konstrukčních stylů se harmonia vyrábějí také v několika různých velikostech, a proto se jejich zvuk liší v závislosti na konstrukci. Menší modely mohou mít také menší počet kláves. Standardní počet je 42 kláves, ale menší verze mohou mít 39 nebo 32 kláves. Menší modely mohou být postaveny v mírně odlišném designu, nebo mohou být jednoduše zmenšenými verzemi klasického designu. Malé modely obecně mají menší sustain (prodloužení tónu) a méně plný zvuk, protože jejich ozvučná skříň je výrazně menší.
Specializované harmonia
Dalším vzácnějším a dražším typem harmonia je 22 shruti (22 mikrotónů) harmonium. Ty se používají specificky pro indickou klasickou hudbu, protože dokáží reprodukovat 22 mikrotónů používaných v indické klasické hudbě, což je schopnost, kterou jiné modely nemají.
Využití indického harmonia
Významné postavení v jihoasijské hudbě
Harmonium je důležitým nástrojem v mnoha žánrech indické, pákistánské a bangladéšské hudby. Používá se v řadě jihoasijských hudebních žánrů včetně severoindických klasických hudebních forem jako Dhrupad a Kheyal, súfijské muslimské hudby Qawwali, hinduistické a sikhské oddané (bhakti) hudby (Bhadžan a Kírtan), a také v lidové hudbě, filmové hudbě (Filmi Sangeet), žánrech Ghazal, Geet, Dhamar, Thumri a Shabad.
Ve většině žánrů je indické harmonium obvykle doprovázeno některým perkusním nástrojem, který poskytuje hudební takt (tala), jako je tabla, dholak, taal nebo mridangam.
Qawwali hudba
Téměř všichni hudebníci žánru Qawwali používají harmonium jako hudební doprovod. Nástroj získal mezinárodní pozornost díky popularizaci hudby Qawwali významnými pákistánskými hudebníky, mezi něž patří Nusrat Fateh Ali Khan (1948–1997) a Aziz Mian (1942–2000).
Sikhské využití
Harmonia se běžně nacházejí v gurdwárách (sikhských chrámech) po celém světě, kde se často používají při oddaném zpěvu Shabad kírtan. Pro Sikhy je harmonium známé jako vádža nebo bádža (ਵਾਜਾ; Vājā). Sikhové jej široce přijali během 19. a 20. století, kdy často nahrazovalo původní nástroje. V některých částech severní Indie a Maharáštry (kde se široce používá v maráthském kírtanu) se mu také říká peti (doslova krabice).
Rozšíření na Západ
Indické harmonium se dostalo do západního světa během šíření indických náboženství na Západ ve 20. století. Indická náboženská hnutí jako Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny (ISKCON) a 3HO Jógi Bhadžana přinesla indický oddaný kírtan na Západ, což zahrnovalo i používání harmonia.
Západní zpěváci kírtanů jako Krishna Das, Jai Uttal a Snatam Kaur se stali známými hráči na harmonium, zejména v subkulturách new age a jógy.
Moderní využití
V současnosti se harmonium stále více prosazuje jako univerzální doprovodný nástroj, který překračuje hranice tradičních žánrů. Jeho jedinečný zvuk lze slyšet v různých fúzích tradiční a moderní hudby, od klasické indické hudby až po world music a experimentální žánry.
Díky své přenosnosti a relativně snadnému ovládání se harmonium stává oblíbeným nástrojem také mezi začínajícími hudebníky a nadšenci do duchovní hudby po celém světě. Jeho charakteristický tón vytváří okamžitě rozpoznatelnou atmosféru, která je neodmyslitelně spjata s kulturním dědictvím jihoasijského kontinentu.
